Zneuctěný Pehe: Halík je bezva šedá myš na funkci prezidenta ČR

17. února 2012

Na blogu politruka pasivity a havlokreténského europanismu p.Jiřího Pehe jsem se dočetl, že příští prezident ČR má být úřednickou šedou myší a nikoli výraznou osobností.Katolický akademický sociolog P.Tomáš Halík se 15.12.2011 veřejně vyznal, ze své ochoty být příštím prezidentem české republiky.

kliknutím na podtržené texty se dostanete k odkazům a odpovídajícím článkům na blogu i na netu

Oba tyto muže spojuje kulminace jejich osobní popularity v 90.letech a hořkost a pokles jejich osobní popularity v současnosti.

Pan Pehe vždy šedou myší byl, naproti tomu Tomáš Halík se snažil působit jako osobnost. Ale dá se říci, že vývoj doby a vývoj jejich osobních postojů je sbližuje oba do role šedivých myší.

Oba muže také spojuje averze vůči prezidentu Václavu Klausovi. Šedivá myš Jiří Pehe se cítí frustrován osobností, která má své vlastní charisma. Tomáš Halík zase cítí rostoucí vztek proti osobnosti, která se snaží stále více nacházet obecná kriteria pravdy a kašle na dogmata a mocenské ambice římskokatolické církve i jejích ambiciózních kněží.

Jiří Pehe i Tomáš Halík jsou typickými havlokretény - tedy těmi, kdo absenci své vlastní vize přikryjí portrétem p. Václava Havla. Pravdoláska této šedivějící dvojice však má stále více spíše krysí než myší povahu.

Není se čemu moc divit. Co se děje, když v naší postkomunistické a postkřesťanské společnosti použijeme slovo Láska v oblasti boje o moc? Vybaví se nám křesťanství a jeho historické mocenské ambice. Vždyť křesťanství je prý v našich základech, jak nás Tomáš Halík neustále ujišťuje.

Máme tedy milovat své nepřátele. Oni budou své nepřátele upalovat. Tak, jak to dělají již 1500 let.

Možná jsou prezidentské volby daleko před námi. Náš prezident by měl být rozhodně osobnost. A také zcela rozhodně sekulární osobnost.

Hlavním znakem Evropské centralizované politiky je naprostá absence jakékoli kontroly a osobní zodpovědnosti. Možná právě tohle se oběma šedivějícím postavičkám české občansko-politické sféry líbí.

Cca před třemi lety jsem dělal bakalářskou zkoušku ze sociologie. K mému údivu zkoušející konstatoval, že na dnešní době není schopen najít nic pozitivního.

Obávám se, že politolog-sociolog Pehe je na tom úplně stejně. Sociolog Halík to má složitější. Je totiž postižen katolickou schizofrenií. Občan Halík na sekulární společnosti dneška asi také suchou nit nenechá. Ale katolík Halík má svoji víru. Přinejhorším v Apokalipsu, která byť za cenu bolesti oslaví celosvětové křesťanstvo.

Nevím o kolik je tohle lepší. Spíše se toho bojím. Zkrátka je to ideologie. V podání římskokatolické církve dokonce neomylná ideologie. A ty Mocnosti obávané a tím i vzývané v Halíkově dopise - tří euroservilních oddhodlaných - se mi nelíbí v žádné podobě.

Kdo je to osobnost? Osobností byl Hitler i Stalin. Ale také Churchil, Masaryk, Havel a pod.

Jaký je rozdíl např mezi Masarykem a Havlem? Asi je to defornováno zločiností minulého režimu. Ale ani v devadesátých letech v době svobody p.Havel svůj bojo nebojoval nějak napřímo. Havflův boj i v 90. letech probíhal jen na úrovni slov,

Václav Havel měl určitě aureolu. Ale řekl bych, že mu chybělo charisma, které vyzvedává posluchače z letargie a dodává odhodlání. Tomáš Garigue toto charisma rozhodně měl. Bohatě jej využíval a vložil do základů první republiky.

Současný prezident Václav Klaus toto charisma rozhodně má. Klaus - prezident - má také proti oběma zmíněným remcalům další výhodu. Když se proti měmu někdo postaví, tak se naštve a jde z něj odhodlání a síla. Rozhodná a klidná. Na jednom náhodném shromáždění jsem jej takhle zažil.

Z Halíka i Peheho teče hořkost.

Charisma Tomáše Garigue Masaryka vycházelo z přirozené etiky, která je vždy nad jakoukoli náboženskou etikou. Náboženská etika totiž vychází ze strachu a z dogmat. Přirozená etika vychází z určité hrdosti - tohleto neudělám, to je pod moji důstojnost. Tohle rozhodně zase udělám. I když to právě nyní bolí, tak se mi to vyplatí.

Takže pánové Halíku a Pehe, venku je ještě zima. Takže hupky hupky zpátky do myších či krysích děr. Klidně si tam ssebou vemte nějaký ten krajíc k jídlu.

Pravdoláskařskou hořkost i klerikální provatikánskou politikařinu si vezměte ssebou zcela jistě.

Podobné:

Odborné knihy Tomáše Halíka nejsou vědecké, rozhodla komise 11.11.2013