Jaký je rozdíl mezi křesťanstvím a marxismem? Nepodstatný?

11. května 2012

Marxismus nic nechce vědět o životě po smrti a jeho zákonitostech . Ale přesto si uvědomuje, že náš život pozemský produkuje a vytváří tzv. společenské vědomí - v názvosloví Karla Marxe /1848/. Nebo jinak - kolektivní nevědomí v pojmosloví K.G.Junga /1886/. Marxismus si tedy jasně uvědomuje, že náš život pozemský vytváří a formuje život budoucí.

kliknutím na podtržené texty se dostanete k odkazům a odpovídajícím článkům na blogu i na netu

Prosím o důsledné rozlišování:

Marxismus je filozofie, kdežto marxismus-leninismus je zrůdná ideologie.

Pro úplnost jen konstatujeme, že filozofie je láska k moudrosti padni komu padni. Tudíž křesťanská filozofie není filozofie, ale jen opatrné mudrování nad dogmaty církve. ... aby se nenaštvalo jeho Magisterium učitelského úřadu.

Křesťanství je rozhodně mnohem více ideologie než filozofie.

Křesťanství trvale podceňuje až pohrdá životem pozemským. Viz. např. pojmy jako hříšné tělo ... tělo,svět,ďábla přemáhám, .... lkajíce a plačíce v slzavém údolí .... atd. Možná právě proto svaté oficium, Halík, Grygar a pod. pohrdá reálnými a doloženými kazuistikami Grofa,Junga, Hellingera, Rupperta. Vůbec je nebere v potas.

Křesťané - včetně svých elit, např. Tomáš Halík - naprosto pohrdají zákonitostmi tohoto světa. Stačí jim desatero a papežské prováděcí předpisy k této velice obecné morální deklaraci. Navíc překlad do našich jazyků je u prvních tří přikázání vyloženě tendenční. Mojžíšovy prováděcí předpisy k desateru jsou naprosto jiné než křesťanské.

Veškeré poznání zákonitostí tohoto světa je křesťanům a křesťanskému světu vnucováno odvážnými lidmi, kteří začasté sdílejí osud Prométea.

Např. objev rotace země kolem slunce a Giordano Bruno. "Tvrdit, že Země obíhá kolem Slunce je stejně chybné, jako tvrdit, že Ježíš se nenarodil z Panny" /kardinál Bellarmino/ - upálen 17.2.1600, dodnes církví považován za kacíře. Hlavní žalobce kardinál Bellarmino v r.1930 svatořečen a prohlášen učitelem církve. Je osobním vzorem jezuity Halíka.

Možná někdo řekne, že už je to dávno. Ale např. v r. 2007 katolický flanďák a pseudoprofesor Karlovy university jezuita Tomáš Halík do médií tvrdil, že:

Výzkumy profesora psychologie a lékaře s atestací psychiatra Stanislava Grofa

nemají nic společného s psychologií.

Tentýž flanďák - "profesor" sociologie na UK - neustále tvrdí, že existence nevědomí není prokázána, archetypy neexistují a zákony nevědomí - pokud vůbec existují - se nacházejí na výsostném území teologie. Tudíž mohou být zjeveny jen svatými texty anebo Božím zjevením.

Bůh pochopitelně takovéto věci sděluje nejprve papeži anebo v případě jeho zaneprázdněnosti také kardinálům ... což se zatím nestalo.

Zřejmě tedy flanďák Halík souhlasí s kolegou sociologem Kellerem - že společnost jako taková je iluzí a defakto neexistuje. Existuje jen souhrn nějakých individuí. Halík zvesela asi podepíše konstatování, že podle téhož principu neexistuje ani církev a natož Mystické tělo Kristovo. Co by je propojovalo, že ano?

Proti existenci a poznatelnosti zákonů nevědomí stojí zarytě všichni slavní křesťanští akademikové dnes stejně jako před sto padesáti lety. Jejich současným vlajkonošem je pseudomoderní vatikánská ikona Jan Pavel II in memoriam ... blahoslavený?! Za co?! Asi za hřích váhání, který do nerozumu a opovržení církev nahání.

V encyklice o vztahu víry a rozumu píše: VÍRA A ROZUM jsou jako dvě křídla, jimiž se lidský duch pozvedá k nazírání pravdy. Tedy kdo nemá víru podle jejich představ, nemůže mít pravdu. A šmytec.

Budeme-li se dívat na lidský život z lidské perspektivy, tak marxovo učení se popisuje zákon karmy. Jedná se o prostý zákon příčiny a následku.

Cokoli uděláme - myslí, tělem či emocemi - tak se odrazí někde ve společenském vědomí /Marx/ či nevědomí /Jung/ a podle zatím marxismu neznámých zákonitostí v budoucnu přinese nějaké následky.

Tento prostý fakt konstatoval i Jeho Svatost Dalajláma. Při loňské návštěvě Prahy na otázku odpověděl, že je mu blízký marxismus.

Dá se říci, že Marx viděl spíše tvorbu společenského vědomí. Jung spíše pracoval s tím, jaký vliv má nevědomí či kolektivní nevědomí na život jednotlivce anebo i společnosti.

Jung viděl nevědomí jako danost a Marx popisoval naši zodpovědnost za tvorbu společenského vědomí-nevědomí. Mezi nimi není žádný rozpor. Jeden kouká na vajíčko a druhý na slepici. Církev bojuje proti Jungovi i proti Marxovi. Přitom flanďáci nepochopili ani jednoho.

Vše je otázkou úhlu pohledu a rozlišovací schopnosti. Z určitého pohledu Marxovo společenské vědomí a Jungovo kolektivní nevědomí splývá. Z jiného pohledu může být chápáno Marxovo společenské vědomí jako vznikající nová karma společnosti a Jungovo kolektivní nevědomí jako aktuální vrstva produktu či primárního projevení této karmy.

Pokud se marxističtí filozofové a sociologové zkusí odvážně inspirovat např. učením theravády a abidharmy budou se flanďáci hodně divit.

Křesťanství se nechalo také vlákat do bezvýchodné pasti 120letého konfliktu s moderní psychologií. Z toho důvodu i strnule a s frackovským odmítáním zírá na veškerou východní moudrost. O západní kvantové fyzice nemluvě.

Katolický vševědec Jiří Grygar se se svým Sysifem sráží stále s kazuistikami a výzkumnými zprávami, které ani křesťanská bigotnost nezvládne zatajit před společností. Katolický bigota Grygar dělá že nevidí. Flanďácký exorcista Vojtěch Kodet a celá Česká křesťanská akademie jsou na tom stejně.

Podobně dopadá i křesťanská filozofie, která se "laické vědecké výzkumníky pravd Božích" snaží udržet dleko od výsostných území teologie.

Jakou úctu může mít česká akademie věd, když těmto flanďáckým nesmyslům přikyvuje? Jaká má být úcta k vyučujícím na Karlově universitě, když nejsou schopni veřejně argumentovat proti brutální aplikaci křesťanských nesmyslů do humanitních věd?

Můžeme se tedy všichni těšit, až se marxisté veřejně zřeknou Lenina jako slepé cesty a propojí Marxův objev společenského vědomí s Freudovým a Jungovým popisem nevědomí. Potom už bude jen krůček k inspiraci prastarou naukou o karmě.

Křesťané se začínají divit. Karmické zákony jsou z jejich pohledu jistě též dílem Stvořitelovým.

Na rozdíl od jejich Stvořitele jsou však plně poznatelné a minimálně alespoň verifikovatelné. Zkrátka takováto neomarxistická filozofie a z ní plynoucí další společenské vědy splňují všechny požadavky na praktickou i teoretickou vědu 21. století.

Karmické zákony tedy nemusí být Bohem zjevované kocilům, ale postupně je nacházejí, formují a zpřesňují úplně obyčejní lidé. V tom je jejich kouzlo.

Teologie nechť se věnuje nepoznatelnému Bohu a zanechá veškerých ambicí regulace a zasahování do samostatných vědeckých oborů. Teologie jako taková totiž naprosto postrádá jakékoli verifikační nástroje.

V opačném případě odpadne s ostudou společně s Halíkem, Grygarem a dalšími bloudy.

Má teologie ambici stát se moderní vědou? Podle flanďáka Halíka a flanďáckého poskoka Grygara prý ano. Pak ale musí teologie vystavit veškerá svá dogmata procesu a možnosti falzifikace. Dále musí teologii nechat teologům.

V současné podobě je teologie pouze a jedině služkou církevních mocenských struktur.

Pak už to nejspíš nebude teologie ... Ale další po 2000 letech svobodný proud filozofie. Možná i přinese něco nového a užitečného. Pro tento život pozemský i pro následné směrování vědomí.

Vědomí společenského, kolektivního i individuálního. Povede se jim to? Kdoví. Katolicko-Grygarovským Sysifům určitě ne. To je naprostá fraška. Halíkovým křesťanským akademikům jako celku také ne. Ale snad se pár odvážných najde.

Možná jich nebude dvacet. Možná jich nebude ani deset. A dost možná jich nebude ani pět ...

P.S. Flanďák je silně neuctivé označení pro kněze. Lze mít úctu k flanďákovi s profesorským titulem sociologa Karlovi university, který neuznává universitní titul, kazuistiky a výzkumné práce nekatolíků a nekřesťanů z jiných universit? Nelze. Já takového člověka považuji za morální zrůdu. Kam takový člověk dovede jemu věrné akademiky a jemu svěřenou akademickou farnost je na bíledni.

Pane Halík nejste císař Konstantin a nejsme na Nicejském koncilu v r.325

Děkuji panu Davidu Nebeskému za jeho článek Život a smrt věřícího materialisty. Jedná se o precizní popis materialisty - přírodovědce - který existenci hmoty a hmotných jevů a příčiny a následky těchto jevů hledají rovněž výhradně mezi hmotnými jevy. Takového vědce pak označuje za věřícího materialistu. Zkrátka proto, že tomu věří.

Bohužel však pánové Duka, Grygar, Halík a celá slavná křesťanská akademie se těmito "věřícími" materialisty stanou ihned poté co vylezou z kostela anebo mluví o čemkoli jiném, než o učení své vlastní církve.

Zkrátka křesťanští schizofrenikové. Navíc u p.Grygara a Sysifa je to vyloženě a výhradně schizofrenie paranoidní.

Už by to těmto pánbíčkářům mělo dojít.

Podobné téma: