Profesor Pafko a eutanázie - zmatení a chaos v hlavě i hodnotách

4. prosince 2012

Óm ami déva hrí - i když tohle tělo zchladne - to, co je ve mně, klidně i dravě půjde dál. ... Ve středu proběhlo sympózium na téma eutanázie. Významný propagátor eutanázie - profesor Pafko - si však protiřečil a vyvracel nevědomky své vlastní argumenty. Pane profesore, kolo není pólo. A když dva dělají "totéž" tak to vůbec nemusí být totéž.

Eutanázie - kdy, jak, kdo?

kliknutím na podtržené texty se dostanete k odkazům a odpovídajícím článkům na blogu i na netu

Zarazil mě již novinový titulek: Pafko: Palach se rozhodl zemřít a respektujeme to, dejme tu možnost všem. Po jeho přečtení jsem jen naprázdno zalapal po dechu a otevřel si zmíněný článek.

Ke svému naprostému zděšení jsem zjistil, že autor tohoto výroku - vyhlášený chirurg Pavel Pafko - dokonce přednáší etiku pro lékaře a zdravotnický personál nejen na Karlově universitě.

Základní otázka zní:

Existuje nějaký obecný zákon, či kritérium pro etická hodnocení?

Existuje nějaké pravidlo - všeobecně použitelné - které se stává měřítkem etičnosti daného činu?

Podívejme se nejprve na citát chirurga Pafka:

.... já povyšuji svobodné rozhodnutí člověka nad hodnotu života člověka ...

Pane profesore, vždyť tohle je ospravednění jakékoli vraždy!

Pokud se já, svobodně rozhodnu a zavraždím Vás pane profesore, budete i nadále stát za svým?

citát profesora Pafka pokračuje:

... ten důvod je prostý: Palach povýšil svobodu nad hodnotu svého života a my jej dnes adorujeme a pojmenováváme po něm náměstí a děláme to proto, že udělal něco jakoby za nás. On učinil demonstrativní sebevraždu a jestli dáme Palachovi právo ukončit svůj život, tak to právo musíme dát všem. konec citátu

Karlova universita se nevejde do prvních 250 světových universit. Není se co divit ....

Tohle není selhání lékaře, ale selhání humanitních věd jako takových.

Karlova universita má i v r.2012 v základech věd křesťanskou filozofii!

Křesťanství pracuje řekněme s Bohem zjevenou etikou. Kdo v Boha nevěří - a štvou jej církve - tak nad vším mávne rukou a má za to, že může vymyslet cokoli ho napadne.

Existuje však jednoduché měřítko etičnosti činu.

Otázka: Jaký je motiv, čeho tím chci dosáhnout, proč to dělám!

Takže slovutný pane profesore banánové Karlovy university: Jaký byl Palachův motiv?! Jaký je motiv žadatele o eutanázii? Nebe a dudy, kolo a pólo pane profesore.

Eutanázie je závažný filozoficko etický problém, který je nutno neustále probírat a diskutovat.

Pokud je eutanázie hájena lidmi, kteří nejsou schopni cítit a uznat etiku Palachovi smrti, tak by etanázie rozhodně neměla být povolována.

Prostě proto, že ti samí řezníci bez jakéhokoli citu pro etiku, spravedlnost a řád předávání života ji budou provádět a v konkrétních případech o ní rozhodovat.

Profes Pafko si protiřečí i nadále. Otázky pro pana profesora:

Jaký je váš přístup k eutanazii?

Za prvé je třeba definovat eutanazii. Základem té definice je dobrovolné rozhodnutí člověka v terminálním stavu jeho onemocnění ji podstoupit, kdy byly vyčerpány všechny možnosti na vyléčení, které dnešní medicína nabízí. ...

Setkal jste se někdy s takovým přáním u pacientů nebo jejich příbuzných?

U příbuzných je to velmi časté, i když pacienti dostávají výbornou péči. Někdy dokážeme bolesti utlumit tak, že pacient vlastně spí. Žádný lékař ale nebude mluvit o eutanazii, protože je to trestný čin. konec citace

Takže pane profesore lékařské "etiky":

Jste výborný chirurg, ale jinak nerozeznáte kosa od nosu!

Pletete páté přez deváté, což by v této oblasti mělo být trestné.

Svobodné rozhodnutí pacienta na přání příbuzných?

Problém etiky eutanázie je potřeba rozdělit na dílčí otázky, které je nutno samostatně odpovídat a řešit. Zatím do nich nebudu zabíhat.

Pro začátek by možná stačilo od sebe oddělit dva případy:

Umělé ukončení života a umělé udržování života.

Jsou to naprosto odlišné etické kategorie, které nejspíše neodlišuje ani Vatikán.

Pane profesore, ruce máte neuvěřitelně šikovné .... ale přiznáte sám sobě, že legalizace eutanázie je otevření pandořiny skříňky?

Na základě vašeho citátu ...povyšuji svobodné rozhodnutí člověka nad hodnotu života člověka ... můžete klidně legalizovat holocaust, Jáchymov i Gulag?

Ve chvíli, kdy společnost přijme tento argument, kde se to zastaví? Příklad z Holanska:

„Staří lidé žádají o právo na asistovanou sebevraždu,“ píše De Volkskrant . Nizozemští poslanci totiž diskutují o občanské iniciativě sdružení Uit Vrije Wil („Ze svobodné vůle“), které se snaží této praxi napomoci. Podle asociace se v současnosti platný zákon o eutanazii, který byl schválen před deseti lety, řídí velice striktními podmínkami a je uplatňován pouze v případech „nesnesitelného utrpení bez východiska". konec citátu

Tak co pane profesore, když ptáčka lapají, pěkně mu zpívají.

Pane profesore, při vší úctě, studoval jste za minulého režimu. Komunisté se Marxem zaklínali. Ale on ten

Marx učil, že každý člověk vytváří společenské vědomí, které zde zůstává i po jeho smrti.

Marx na to také přišel sám, Bůh mu to zjevovat nemusel.

Této formě "společenského vědomí" se také říká karma.

.......

Téma eutanázie a sebevraždy je staré jako lidstvo samo. Nemám v úmyslu rozhodnout ani pro ani proti. Pokud však zní argumenty, měly by mít hlavu a patu. Prostě proto, že každý diskutující - zejména v postavení profesora lékařské fakulty - tím fakticky rozhoduje o životě druhých.

Možná mi řeknete, že jako chirurg rozhoduje o životě druhých každý den. Máte pravdu a já mu zato děkuji.

Na sympóziu o eutanázii už není chirurg. Stává se z něj "zákonodárce". A zákonodárce by měl rozhodovat podle jiných kritérií, i když je třeba chirurgem.

Óm ami déva hrí - i když tohle tělo zchladne - to, co je ve mně, klidně i dravě půjde dál.

Podobné téma: