Vědecký komunismus v r.2012 - lež jako věž.

30. listopadu 2012

Marx byl filozof, ale bohužel v současnosti žádný marxista nežije. Potkáváme jedině marx- leninisty, i když nám to nechtějí přiznat. Bláboly o vědeckosti "rádobymarxistů" vyniknou okamžitě při jejich konfrontaci s vědou - např psychologie - Jung. Chovají se v této situaci jako křesťané a společně s nimi uplatňují primát marxleninské ideologie nad vědou.

SOUČASNÍ MLADÍ KOMUNISTÉ ... to máš Vašku za tu pravdolásku

kliknutím na podtržené texty se dostanete k odkazům a odpovídajícím článkům na blogu i na netu

Naštěstí jim to - už a zatím - není moc co platné. Doufejme, že se v tomto "mezidobí :-)" alespoň ti rozumnější poučí.

Karel Marx: Bytí lidí není určováno jejich vědomím, nýbrž naopak,

jejich vědomí je určováno jejich společenským bytím. /cca r.1848!/

Leninovým pohrobkům - nejen z KSČM - ale i nejrůznějším "nestraníkům" vyučujícím na nejrůznějších vysokých školách uniká i tak prostý fakt, že tento postulát byl formulován cca 50 let před vznikem psychologie jako vědy.

Marx byl více sociolog,než psycholog. Ale co platí pro skupinu, musí více méně platit i pro jednotlivce a naopak. Marx v roli sociologa, neměl současnou psychologii - jako zdroj kazuistikami podložených poznatků o zákonitostech chování jednotlivce - k dispozici.

Z vědeckého hlediska musíme trvat na primátu psychologie před sociologií. Psychologické poznatky, jsou totiž mnohem snadněji verifikovatelné i falzifikovatelné, než poznatky sociologické.

Svým způsobem se dá říci, že bez meditačních zkušeností není sociologie ani verifikovatelná a to zejména v oblasti společenského vědomí.

Reálný krach vědeckého marxleninismu zaryté komanče nepřesvědčí -

vždyť se to stalo jen jednou!

Vědeckost marxismu - leninismu skončila celosvětově a definitivně v r.1989.

Podle stávající filozofie vědy jediná falzifikace naprosto vyřazuje danou "teorii".

Sociologii prohlašovat za vědu, je velice odvážné tvrzení. Zůstaneme tedy raději v oblasti psychologie a podíváme se na výše uvedený Marxův postulát. Ověříme jej experimentem:

Mějme dva dělnické manžele s průměrným platem občana ČR v r.2012. Jejich společenské bytí není nutno rozvádět. Žijí jako my ostatní. Co s jejich společenským vědomím?

Jedná se o společenské vědomí této dvojice a předpokládejme jeho odpojení od celo-společenského vědomí. Vida a už jsme u Jungova nevědomí ....

Zpátky co nejvíce k Marxově terminologii. Vezměme jako měřítko "kvality" izolovaného společenského vědomí této dvojice např. stupeň štěstí a stupeň naplněnosti životem.

Uděláme verifikovatelný dotazník a něco zjistíme. Zaznamenáme.

Nyní dáme dvojici možnost zásadním způsobem změnit své životní podmínky - zaměstnání, vzdělání, bydlení, příjem. Zkrátka se stane změna jejich bytí.

Zopakujeme dotazník. U obou parametrů asi bude zlepšení. Změna bytí byla pro dvojici totožná. Pokud by uvedený Marxův postulát měl pravdu, měla by být stejná u obou. Nejspíše nebude. První odchylka od předpokladu.

Změna bytí dvojice bude trvalá. Bude trvalé i navýšení zvolených kvalitativních indikátorů jejich společenského vědomí? Ani omylem. Bude klesat a možná postupně i na původní hodnoty.

Takže můžeme konstatovat, že výše uvedený Marxův teorém je:

a) nepravdivý

b) částečně pravdivý a jsou zde další zásadní vlivy

Přimlouvám se pro variantu b).

Z toho ovšem plyne, že

Vlastní marxismus přestal být vědecký v r. 1905.

Neboť neintegroval průběžně objevy a poznatky z oboru psychologie.

Jak se to mohlo stát? Na východě se za takovéto pokusy posílalo na Sibiř a na západě nejdříve nedocenili Marxe a posléze nepochopili šílenost pavědeckosti křesťanské filozofie a paradigmat v základech všech vědeckých oborů.

Podobné téma: