Mayové přinášeli lidské oběti svým bohům. Co jiného byl holocaust?

31. července 2013

Večer jsem nazazil na zajímavý článek na blogu. Velice poutavě popisoval cestování po Mayských památkách a zároveň se zamýšlel nad smyslem jejich - pro nás - docela brutálních zvyků.

U Mayů, stejně jako i u drtivé většiny ostatních archaických kultur „velkých příběhů“, splývá rozdíl mezi mýtem a světem nadpřirozených sil se skutečností a světem pozemským. Mýtus je vnímán jako živá realita.

Vysvětlivky k mantře : Hindská mytologie popisuje, jak bohyně Kálí porazila démony i jejich krále. Zachránila tak bohy ze zajetí a znovu nastolila ve vesmíru božský řád. Kálí je hinduistickou bohyní času, změny, smrti, temnoty, věčné energie a pozření, vítězkou nad démony. Duchovní význam jejího mýtu je ten, že každý člověk v sobě chová jak zlo, tak dobro a tyto energie proti sobě neustále bojují o nadvládu. Lyrický zpěv mantry začíná v čase 1:40

Základní hybnou silou se tedy stává boj mezi dobrem a zlem. Velkou neznámou pro nás ale v současnosti je otázka, co např. Mayská kultura považovala za dobro a co považovala za zlo.

Otázka dobra a zla je totiž velice relativní - záleží na úhlu pohledu. Naše civilizace nosí nos neuvěřitelně nahoře a soudí všechny kolem.

I my však zlo od dobra odlišujeme podle stejného kritéria jako Mayové či Aztékové.

Co je dobré a co je zlé našim církvím prý sdělil Bůh.

Jejich civilizace z našeho pohledu byla plná fyzického násilí. Pokud zrovna neprobíhaly války, tak si Mayové pořádali velice "brutální" "sportovní soutěže.

Nelze však mluvit o pouhém bezmyšlenkovitém násilí. Např jejich "hra" Pok-a-tok má svou hloubku. Z kosmologického hlediska se jedná o boj dualit, mezi dnem a nocí, životem a smrtí, kdy míč představuje slunce a hřiště znázorňuje vesmír. Aktem hry se stává mikrokosmem, ve kterém se symbolicky odehrává souboj vyšších sil. Účastnit se hry, znamenalo účastnit se udržování univerzálního řádu. Hráči se tak podíleli na rituální regeneraci života. Zrod i zánik přeneseně probíhaly před očima přihlížejících. Smrt, oběť bohům, byla v tomto případě poctou, nikoli trestem.

Podivuhodné pro nás je, že většinou byli "popraveni" vítězové, ale nebylo to pravidlem.

Síla křesťanství také stojí na lidských obětech. Nejdřív Ježíš a pak i křesťané - svým způsobem dobrovolně - chodili na docela šílenou mučednickou smrt. Tak dlouho, až se křesťanství stalo státním náboženstvím římské říše.

Lidské oběti se však nezastavili ani na chvíli. První popravený heretik z příkazu Ježíše Krista zmrtvýchvstalého je dle písemných pramenů datován do r. 382 n.l.

V pátém, a šestém století křesťanství naprosto zvlčilo a ve velkém plály hranice. A to až do 18. století. Počty takto upálených za porušování křesťanských představ o dobru a zlu byly nepředstavitelné. Na wikipedii se pod heslem inkvizice dočtete, že např:

Philip Schaff uvádí ve své knize History of the Christian Church"

8 800 obětí upálených během Torquemadových 18 let vykonávání úřadu

jedním jediným inkvizitorem!

Tomás(Tomaso)de Torquemada (1420 – 16. září 1498) byl dominikánský mnich, první španělský Velký inkvizitor a zpovědník Isabely I. Kastilské. Byl skvěle popsán španělským kronikářem Sebastiánem de Olmedo jako kladivo na kacíře, světlo Španělska a spasitel své země, dělající čest svému řádu.

Mimochodem členem téhož řádu je i český katolický primas, kardinál Dominik Duka i papež Benedikt XVI. Dominikáni se od svého založení starají o čistotu a obhajobu nauky římskokatolické církve.

Církve se tváří, že za nic nemohou. Prý byla brutální doba. Dodnes se děti v římskokatolickém náboženství učí, že církev jenom za pomoci práva útrpného konstatovala herezi. To prý v tehdejší době bylo něco jako vlastizrada a za tu se popravovalo i u nás ještě docela nedávno. Takže církve víceméně za nic prý nemůže.

Církve však zapomínají, že právě ony vykládají pravidla,

jimiž se řídí svět a tak tvoří pravidla společnosti.

Obvykle se tím pyšní, ale tady se tváří že ony jakoby nic.

Pryč ze starověku. Poměrně nedávnou ostudou je vztah křesťanských církví k holocaustu. Opět se církve tváří, jako že ony nic.

Spalování židů je ale vyloženě křesťanský vynález.

Např. wikipedie a Španělsko: Ferdinand a Isabella pověřili roku 1481 vyšetřováním a trestáním tzv. conversos, kteří měli pouze předstírat svou konverzi ke katolictví a přitom setrvat u praxe původního náboženství, Tomáse de Torquemada. Někteří z těchto Židů byli dokonce vysvěcení kněží a biskupové. Pomlouvači nazývali tyto Židy marranos („prasata“). Inkvizice se nejprve zaměřila na conversos v Seville a po „úspěchu“ v tomto městě se dále zaměřila na Cordóbu, Jaen a Ciudad Real, později též na Aragonii, Kastilii a Valencii. Mezi lety 1486 a 1492 bylo uspořádáno 25 autodafé jen v samotném Toledu, v letech 1481 a 1826 bylo v tomto městě uspořádáno dalších 464 autodafé zaměřených na Židy. Mezi lety 1480 a 1492 bylo celkem obviněno více než 13 tisíc conversos. Inkviziční úsilí proti konvertitům vyvrcholilo vyhnáním všech Židů ze Španělska roku 1492

Katolictví ve Španělsku vyloženě již v 15. století kodifikovalo a v praxi realizovalo rasové zákony třetí říše. Římskokatolická církev je jednoznačně nepoučitelná. A to až do dnešních časů.

V r. 1928 podalo katolické hnutí "Přátelé Izraele" /cca 18 kardinálů, 200 arcibiskupů a biskupů, 2000 kněží/ Vatikánu petici. Žádali aby se z textu Velkopáteční mše vyškrtly formulace "proradní Židé" a "proradnost Židů".

Petici posuzovalo Svaté oficium. Jen jediná reakce byla kladná. Tehdejší šéf této kongregace /kardinál Ratzinger šéfoval téže instituci cca o 50 let později/ kardinál Merry Del Val konstatoval, že se nic měnit nebude.

Jedná se prý o prastarou modlitbu církve! Proti středověké inkvizici však onen kardinál ve 20. století konstatoval, že by však nemusela jednotlivé židy - pokud konvertují ke křesťanství - stihnout žádná klatba.

Klatba platí spíše židovskému národu jako celku.

Se souhlasem a aktivní spoluúčastí Pia XI. bylo konstatováno, že:

Nekonvertovaní Židé jsou na rozdíl od křesťanů lidé jiného druhu.

Proto se jim rozhodně nesmí dovolit, aby se příliš přiblížili ke katolíkům.

Hitler se zachoval dle jejich představ. A aby náhodou někoho nevynechal, tak konverze židů ke křesťanství neuznával jako důvod k vyřazení ze seznamu živých obětí křesťanskému Bohu Otci Všemohoucímu.

Historici udávají cca 6 miliónů

živých židovských obětí Ježíši Kristu v letech 1933 - 45.

Pro židy v komunistické části Evropy holocaust fakticky skončil až v r. 1989

Křesťanské církve tvrdí, že jsou nositely humanity - bohužel jen pro někoho. Církve v dnešní podobě se z tohoto úhlu jeví pouze a jedině jako jinak definovaná smečka. Smečka, která není postavena na rodové, ani na národní základně. Smečka, která je definována učením a vnějšími úkony.

Vyvraždění Mayů a likvidace jejich kultury pod znamením kříže se událo před mnoha staletími. Římsko-katolická církev je však stále stejná. Italský útok na Habeš r. 1935 vyhlásila Italská biskupská konference za Svatou válku proti pohanům.

Pod vidinou rozšíření katolického impéria, milánský arcibiskup, kardinál A. I. Schuster (blahořečen Janem Pavlem II. v r.1996), nadšený příznivec habešské okupace, dne 25. října 1935 prohlásil: „Italská vlajka nese v této chvíli do Habeše i Kristův kříž, aby byla otevřena cesta k osvobození otroků a otevřeny brány naši misionářské propagandě.“

V Itálii zavládla spokojenost - kolonie se rozšířila, král Viktor Emanuel III. byl prohlášen za císaře a o rok později italskou císařovnu papež Pius XI. ocenil zlatou růží. Blahopřál jí současně jako „císařovně habešské“.

Ve válce a během okupace do roku 1941 zemřelo přes 730 000 habešských vojáků a civilních obyvatel. Smrt 730 tisíc lidí jiného druhu posvěcena papežem jako vedlejší produkt Svaté války.

Při vší úctě bych jen konstatoval, že já žid nejsem a nejsou mi známi ani židovští předkové.

Dovolil bych si však vyslovit důležitou hypotézu:

Kdokoli, kdykoli a kdekoli uvede větu slovy Bůh mi řekl: ....

tak se vždy jedná jen a pouze o projev nezvládnutého ega.

P.S. Po vyhodnocení diskuze pod článkem bych navrhoval jako první krok shodu na této formulaci:

Rituální zabíjení lidí v předkolumbovkých civilizacích,

holocaust a všechny oběti křesťanských inkvizic jsou vraždy z náboženských důvodů.

Podobné téma:

Rakušan má v řidičáku cedník na hlavě, na truc úřadům a věřícím

Gál: Stačí jen jiskřička a máme pogrom, Romové jsou první na ráně