Teologie používá mentální násilí jako vlastní vědeckou metodu.

24. června 2014

Teologie přestala být vědou na konci čtvrtého století - první nám známou popravou heretika. Považovat teologii za vědu, znamená spolu s teology uznávat anebo spíše predikovat a deklarovat omezenost lidského poznání.

O pravdivosti jednotlivých vědeckých postulátů musí rozhodovat vždy vědci daného oboru - v tomto případě teologové. O "pravdivosti" teologie a jejích dogmat však rozhodují mocenské orgány té které církve.

Teologie tedy nemůže být považována za vědu.

Dogmata křesťanských církví jsou tedy hájena mentálním násilím a nikoli intelektem.

Uznávat nedotknutelnost těchto dogmat znamená mentální násilí působit anebo mentálnímu násilí podléhat.

Teolog je člověk, který používání mentálního násilí - namísto svobodného bádání - zaštiťuje akademickými tituly z našich univerzit. Mentální násilí je neoddělitelnou součástí všech náboženských systémů, které tvrdí že jejich nauka je neověřitelná, nezdůvodnitelná ale trvají na ní.

Klasickým příkladem je římsko-katolická teologie. V Encyklice Fides et Ratio - O vztazích víry a rozumu, potažmo víry a vědy od Jana Pavla II. z r.1998 - se dočteme:

"VÍRA A ROZUM jsou jako dvě křídla, jimiž se lidský duch pozvedá k nazírání pravdy."

Pokud použijeme víru, jako kriterium pravdivosti, zcela nutně se musíme uchýlit k mentálnímu násilí - nelze jinak.

Naprosto klasickým příkladem je známý případ heliocentristy Galileiho:

V roce 1633 začal s Galileem soud před inkvizičním úřadem. Měl zde odvolat svoji heliocentrickou představu uspořádání Vesmíru. Galileo čtyřikrát zapřel, že by zastával Koperníkovu doktrínu (tedy že Slunce je nehybné a Země se kolem něj otáčí) jako platnou. I tak byl výsledkem rozsudek, který zněl následovně:

"Vyhlašujeme tímto rozsudek a prohlašujeme, že Vy, Galileo Galilei, jste se stal podle tohoto Svatého Officia (dnes Kongregace pro nauku víry) velmi podezřelým z kacířství, protože jste zachovával a věřil učení, které je falešné a proti Božímu a svatému Písmu:
že slunce je centrem vesmíru,
že se nepohybuje od východu na západ,
že se pohybuje Země, která není v centru vesmíru,
že se v toto všechno může věřit a obhajovat, ačkoliv je to proti Bibli."

Sedmdesátiletý geniální vědec a křesťan Galileo byl poté nucen předříkat odvolání, které mu předložila papežská inkvizice: "Já, Galileo Galilei v 70. roce svého života jako vězeň klečící na kolenou a před vámi, Vaše Eminence (10 kardinálů), majíce před očima svaté Evangelium, kterého se dotýkám svýma rukama, odsuzuji, proklínám a ošklivím si chyby a kacířství, že se země pohybuje..."

Tímto odvoláním Galileova veřejná vědecká práce skončila. Přesto všechno mu i tak bylo dovoleno pokračovat v bádání i v domácím vězení. Za svého života se už Galileo očištěné svého jména nedočkal.

Ani v současné době v české sekulární škole, se naše děti nedozví tento skutečný průběh procesu s Galileo Galileem!

Na rehabilitaci Galilea se čekalo od roku 1633 skoro 350 let. Teprve v 80. letech minulého století papež Jan Pavel II. při příležitosti Newtonových oslav oznámil, že katolická církev udělala chybu, odsouzením díla Galileiho za to, že přestal zastávat geocentrismus (tedy že Země je středem vesmíru a všechna nebeská tělesa krouží kolem ní). Dále papež zdůraznil, že Galileův případ je velmi důležitým pro budoucnost, aby se neudělala podobná chyba, pokud se vynoří nějaký další konflikt mezi náboženstvím a vědou.

Mentální násilí je schopnost ovlivnit úsudek a jednání druhých lidí. Je naprosto typické pro lidi s poruchou osobnosti - buď mentální násilí používají, anebo mentálnímu násilí podléhají. Objektivně řečeno nepodléhat mentálnímu násilí je mnohem složitější, než si naše civilizace dokáže představit.

Nejjemnější formou působení mentálního násilí na člověka je narušení intuice, zmražení asociačního procesu v mysli a neschopnost nalézt souvislosti.

Uvedu alespoň tři příklady vlivu mentálního násilí v oblasti teologie, náboženství a společnosti:

O Marii, matce Ježíšově katolíci tvrdí, že porodem pannou býti nepřestala. Kdekdo se nad tímto dogmatem pousměje. Koho z vás však napadlo, že je to naprostý nesmysl - neboť by pak nemohla Ježíše kojit!?

Další katolické - a vlastně i celokřesťanské - dogma se týká prvotního hříchu. Podle definice Pia XII. mají všichni lidé naprosto identický dědičný hřích a to přímo od prarodičů Adama a Evy. Dodnes se nikdo z křesťanů nepostavil, aby řekl, že toto dogma je opět naprostý nesmysl, neboť je v zásadním rozporu se známým SZ výrokem:

"Já jsem - Bůh žárlivě milující. Tvé dobré činy odměňuji po tisíce generací tvých synů a dcer. Ale tvé špatné činy trestám po 7 x 7 generací tvých synů a dcer."

Od Adama a Evy nás zcela jistě dělí mnohem více než 7 x 7 generací ........

Nakonec se můžeme podívat, jak toto mentální násilí z teologických fakult a mocenských struktur křesťanských církví ovlivňuje soudobou společnost.

Nikdo není ochoten veřejně říci, že holocaust je přímým důsledkem teologie a praxe všech křesťanských církví. Křesťané si v podstatě holocaust "vymodlili". Všem je to docela jasné, ale nikdo to není ochoten říci nahlas.

Jen pro pořádek. Římskokatolická církev ještě 20 let po II sv. válce neomylně učila, že židé jako národ nesou vinu za umučení Ježíše Krista. Tento bod svého učení zrušila až v r. 1965 na II. vatikánu. Současná formulace zní, že z viny na umučení Ježíše Krista nelze vinit národ, ale pouze konkrétní jednotlivce.

Ano, vidíte dobře - tohle řešili nejvyšší představitelé katolíků v r. 1965!

Jejich způsob uvažování nám přiblíží Jan Pavel II. ve zmiňované encyklice Fides et Ratio:

"VÍRA A ROZUM jsou jako dvě křídla, jimiž se lidský duch pozvedá k nazírání pravdy. Touhu poznat pravdu a nakonec poznat Boha samého vložil totiž do lidského srdce Bůh, aby člověk tím, že pozná a bude milovat Boha, mohl dosáhnout také plné pravdy o sobě samém."

Ve starém zákoně se dočteme, že Bůh stvořil člověka jako muže a ženu k svému obrazu. Rovnoprávné zkoumání by tudíž mělo probíhat z obou stran uvedeného citátu. Což ovšem nikdo z teologů nepřipustí a tak je teologie a křesťané jako takoví - včetně pseudomodernistického docenta sociologie Karlovy univerzity Tomáše Halíka - více než 120 let ve skluzu a odporu proti psychologii, jako vědě.

Dodnes brojí proti Jungovi a nevědomí. Opět se zde projevuje mentální násilí, kryjící jejich dogmata a představy. Nevědomí, jako součást lidské psyché by jim mělo připadat naprosto logické.

Neboť pokud by nebylo nevědomí, tak o Bohu všichni vědí .... anebo Bůh není. Tohle naši mgr. a ThDr. teologie nejsou schopni pochopit.

Ani takový "modernista" mezi katolíky jako byl Jan Pavel II. neuznával svrchovanost exaktních věd o člověku - jako např. psychologie.

Nemá smysl pokračovat.

Nakonec bych rád upozornil na můj článek: Kritéria zdravé spirituality.

Zdravá spiritualita musí uznávat, že člověk má tři naprosto rovnocené části: fyzické tělo, intuitivní část a racionální část. Spiritualita je zdravá pouze v případě, že se uznává a zajišťuje roznoměrný a harmonický rozvoj všech těchto našich "částí".

A to křesťanství nejenže nedělá, ale přímo popírá.

Podobné téma: