kliknutím na podtržené texty se dostanete k odkazům a odpovídajícím článkům na blogu i na netu
Začátkem 90.tet vypadala Svoboda - hodně symbolizovaná i p. Václavem Havlem - opojně a bezproblémově.A já jsem svého tehdejšího rozhodnutí trpce litoval. Když bych to byl tenkrát věděl, tak už bych tu nebyl!
V roce 2011 je pro mě Svoboda asi tak samozřejmá jako voda pro rybu. Ale už nevypadá ani opojně ani bezproblémově.
Mnohým dokonce snad i zapáchá ... nebo si myslí že se bez ní obejdou?
Svoboda, volnost a spravedlnost - co si počít s těmito hodnotami?
Za socialismu jsme si vlastně nedokázali představit jedinou změnu.
Čím je pro nás dnes Svoboda - kdo z nás je pro ni ochoten něco udělat, něco riskovat?
A přece za Svobodu pokládaly statisíce lidí své životy odhodlaně nejen na frontách.
Nejsme jako oni - znamená to, že znovu podepíšeme Mnichovský diktát?
Ti kteří zůstali doma sbírali zprávy, ťukali morse značky pro Londýn a
vydávali všanc život své i svých rodin.
neboť
Vražda na tyranovi není zločinem ... a k Mašínům se nikdo dnes nechce znát.
Rudí - i díky Havlovi - dnes hlasují proti nim. A co my ostatní .... ?
Pojmy jako právní stát obhajuje Pospíšil s Nečasem. Zvolili jsme si je sami.
Do prdele, ale kdo bude lepší - myslíte že oranžoví? Tomu nevěřím.
Pacifista by to rozhodně býti neměl - tak šťasnou cestu pane Havel.
Možná jsme toho očekávali mnoho a sami dávali málo.
Spousta článků rekapituluje 90. léta a tak máme znovu šanci prožít naši tehdejší bezbřehou naivitu.
Současného prezidenta si vážím, ale Klausovi z 90. let bych strašně rád dal před kamerami
nůž pod krk a chtěl slyšet odpověď na lehké topné oleje.
Bylo a je toho mnohem víc - tak se do prčic zkusme zastavit a pokračovat jinak.
Ústí nad Labem, 20.12.2011