Byl překlad Nového zákona ve 4. století účelově deformován?

12. července 2013

Včera jsem se zamyslel nad článkem "Co by psaly noviny před sto lety ? Že za vším stojí velký Žid." A bylo to hotové ....

Sv. Jeroným, autor překladu bible do latiny

Již delší dobu mi vrtá hlavou hodně kacířská myšlenka - text nejen Nového zákona byl ve 4. století deformován podle potřeb a představ římské říše.

Církev jako mocenská organizace vznikla právě ve 4. století na její podporu. Již během tohoto století uplatňoval císař moc nad papežem i nad koncily. V tu dobu také vznikal překlad Bible do latiny - Vulgáta. Kupodivu se jedná o práci jediného autora - sv. Jeronýma. Na tomto textu pak stálo křesťanství vlastně až do 20. století.

O co mi však šlo včera? Autor zmiňovaného článku se pohybuje na hraně antisemitizmu. Zamýšlel jsem se nad jeho kořeny a v tom mi brnkla hlavou známá velkopáteční věta :

Jan 19:15 | Oni se dali do křiku: „Pryč s ním, pryč s ním, ukřižuj ho!“ Pilát jim řekl: „Vašeho krále mám ukřižovat?“ Velekněží odpověděli:

„Nemáme krále, jen císaře.“

Nejvyšší představilé odbojného židovského národa takto vzdávají hold - anebo jen pochlebují - císaři.

Každého monarchu takovéto "doznání" muselo jistě hřát u srdce. Je to skutečně pravdivý výrok? To již nikdo nikdy nezjistí, ale jeho možná účelovost je zřejmá.

Ať tak či tak stojí zejména tato věta v kořenech utrpení židovského národa za křesťanské éry.

P.S. pokud mi chcete tvrdit, že nic takového není možné, tak si vezměte Jeruzalémskou bibli /tj. nejnovější katolický překlad bible/ a podívejte se na vysvětlivky k Job 19,25. Zjistíte, že si sv. Jeroným prachsprostě vymyslel klíčové slovo Nového zákona - Vykupitel, Spasitel

Dodatek z blogu Romana Polacha, Podvrhy a smyšlenky v bibli:

Realita je ale spíš taková, že autoři evangelií si zkrátka vytvořili Ježíšův životopis podle těchto proroctví. Jiným příkladem může být Ježíšovo početí z panny. Proč se měl narodit z panny? Protože jak říká samotný Matouš (1,22-23) „To všechno se stalo, aby se splnilo, co řekl Hospodin ústy proroka: „Hle, panna počne a porodí syna a dají mu jméno Immanuel,‘ to jest přeloženo ‚Bůh s námi“. Matouš zde má na mysli verš ze starozákonní knihy Izajáš (7,14). Vtip je ale v tom, že

o panně mluví pouze nepřesný řecký překlad, původní hebrejská verze hovoří o mladé dívce

(český ekumenický překlad uvádí „dívka“).

Nejednalo se tedy o žádný zázrak, ale o početí jako každé jiné, které se mělo stát v době autora Izajáše. Matouš tento verš ale pochopil jako proroctví o Mesiášovi a to je zřejmě důvod, proč vznikl příběh o Ježíšově narození z panny.

Prokazatelných výmyslů bychom našli více. Například v Janově evangeliu 3. kapitole, Ježíš vede konverzaci s Nikodémem, říká tam: "nenarodí-li se kdo znovu, nemůže spatřit království Boží." Nikodém se zeptá: „Jak se může člověk narodit, když je už starý? Nemůže přece vstoupit do těla své matky a podruhé se narodit.“Problémem v tomhle nepochopení je, že řecké slovo pro "znovu", má i druhý význam "shůry". Ježíš má v tomhle případě na mysli druhý význam tohoto slova, kdežto Nikodém ten první, což je příčinou onoho nedorozumění. Řeč není samozřejmě o druhém fyzickém narození, ale o duchovním zrození (shůry). Průšvih je v tom, že Nikodém, člen židovské rady a Ježíš, mluvili aramejsky a aramejština má na rozdíl od řečtiny pro oba významy vlastní slovo, v jejich původním jazyce by tedy k tomuto nedorozumění nedošlo. Jinak řečeno, tahle konverzace se vůbec nemohla odehrát, nebo přinejmenším ne tak, jak je popsána v evangeliu. Byla nejspíš vymyšlena řecky píšícím autorem Janova evangelia.

Podobné téma:

Podvrhy a smyšlenky v bibli - Roman Polach

Z mého syna našli jen dvě kosti - Srebrenica