Ideál evropské rodiny: Ježíš, Marie a Josef nikdy sex nepoužili :-)

Evropská rodina je prý v krizi. Rozvádí se, má málo dětí. Narůstá počet lidí žijících single.  Jediní, kdo mohou tento problém vyřešit jsou prý křesťanské církve. Sebevědomě to o sobě tvrdí. Jaký nám nabízejí ideál rodiny?

OSLÍK V POZADÍ JE OSLICE. KDO BY JINAK KOJIL JEŽÍŠKA, KDYŽ JEHO MAMINKA PANNOU BÝTI NEPŘESTALA?

Křesťané předkládají jako vzor tzv. Svatou rodinu - Marii, Ježíše a pěstouna Jozefa. Je  docela zajímavé, že podle katolické tradice si ani jeden z členů vzorné rodiny během svého života neužil sexu - a to ani jednou jedenkrát.

Pěstoun Jozef teoreticky mohl mít sexuální partnerku před Marií. Ale v tom případě mu sex připadal asi tak nezajímavý, že  .... s Marií už nic.

Debaty o panenství Matky Ježíšovy a manželky Jozefovi bych zúžil na jediný ale dle mého docela fatální problém: "Kdo tedy toho Ježíška kojil?" Asi ta oslice na obrázku.

Co pro nás plyne z takto pojatého vzoru? Dvě věci:

Jednak nám křesťanství tímto dává najevo, že sex mezi manžely je poskvrňuje a vzdaluje od ideálu. 

Za druhé nám takto popsaný model rodiny odhaluje, že v křesťanství žena matka je něco méněceného. Natolik méněceného, že se ani neví, kdo kojí její dítě. Panenské prsy přece kojiti nemohou - i tento citát v Bibli nalezneme.

Křesťané nám sdělují, že ženu poskvrňuje sex i mateřství.

Což má určitou logiku - mateřství je přece důsledkem sexu.

Možná máte snahu se jen pousmát a jít dále. To by ale nebylo dobře. Tzv.

svatá rodina je totiž základním modelem,

ze kterého vychází jakákoli sexuální a rodinná etika všech křesťanských církví.

Tato etika je pak nejen mediálně vnucována celé společnosti - dokonce snad jako nejvyšší norma.

Nejméně od Freuda - tj. cca 130 let již víme, že etické normy se stávají částí superega a to je silně nadosobní. Pokroucená křesťanská etika deformuje tedy celou společnost.

Je dobré mít neustále na paměti z jak pokroucených ideálů

křesťanská etika vychází.

Podle toho také vypadá - žádné moudré zásady,

pouze nesouměřitelný výčet zákazů a příkazů.

Manželská sexualita je rozhodně jedním ze základních pout rodiny. Společnost by neměla akceptovat spirituální pohled na sex, jako na něco apriori poskvrňujícího. Takovýto pohled degraduje rodinu.

Křesťanské církve žijí dodnes v představě hříšného těla. Mohou říkat co chtějí, ale zejména ř-k celibát si s tělem a se sexualitou nikdy nevěděl rady. Sexualitu podrobují neuvěřitelnému množství podmínek. Asi aby ji znechutili druhým - když už se jí oni tedy vzdali.

Církve by měli život posvěcovat a nikoli špinit a komplikovat.

Zdravý člověk se neumí sexuality vzdát. Má jen dvě možnosti - sexualitu naplnit anebo potlačit. Jako učitel energetických cvičení mohu souhlasit s tím, že sexualitu lze naplnit různě. To ale nikdo z křesťanů neumí a jejich celibátníci o tom nemají ani tušení.

Křesťanské církve ani po staletí nevzaly na vědomí objev nevědomí. V kolektivním nevědomí se všechny nesmyslné frustrace skladují a čekají na svoji vhodnou chvíli. Populista Jan Pavel II. nevědomí společnosti sexuálnmi frustracemi přímo pěchoval.

Za zmínku stojí, že nauka o hříšnosti umělé antikoncepce a kondomu nepatří mezi neomylně prohlášené články víry. Přesto z této "předpokládané" nauky již Pavel VI. vyvodil dlouhou řadu těžkých hříchů.

Ř-k církev tak vyslovuje formule o věčném zatracení na základě nauky,

kterou si sama není naprosto jistá.

Samostatnou kapitolou je sexualita kněží v celibátu. Několik let jsem jezdil do Německa na kurzy křesťanské kontemplace. Tam jsou velice populární již cca 25 let. Ze začátku se jich hojně účastnili i kněží. Brzy však utekli.

Důvod? Velice rychle na ně při jakémkoli ztišení vybafla jejich potlačovaná sexualita. Než by s tím něco dělali, prohlásili to za ďábelské útoky a od jakékoli kontemplace utekli. Jak se asi potom chovají ve zpovědnici?

Zdravá, sebevědomá a hrdá sexualita manželů je jedním ze základních ochraných prvků pro děti. Můžeme říci, že takováto sexualita přímo formuje dětem jejich anděla strážného. 

Křesťanství však společnosti předkládá vzor rodiny, jejímž ideálem je obejít se bez sexu. Tento fakt se projevuje i při zdůvodněních svatořečení manželů, kteří prý svatosti dosáhli tím, že se na posledních 20 let života vzdali sexu .... jejich potlačovaná  frustrace jim nejspíše vzájemnou sexualitu zamrazila a Jan Pavel II. z toho udělal ctnost.

Křesťanství tak není schopno nabídnout žádnou spiritualitu sexu. Naproti tomu např. v budhismu se říká, že osvícení muže probíhá v párovém spojení s dákyní, což je spirituální forma ženské energie. U žen je to obdobné.

Přirozeně prožívaná sexualita je také základní formou traumaterapie. Křesťanská rodina k ničemu takovému nemůže nikdy dospět. Naopak - trvale akumuluje rostoucí frustrace, které ji fakticky vydělují od okolí.

Pocházím z katolické rodiny. Neustále se musím potkávat a názorově střetávat s docela šílenými reakcemi mých příbuzných například na předmanželský sex mých dětí nebo moji sexualitu rozvedeného muže. 

V katolické rodině vztahy jsou povinné - a podle toho vypadají. Formální a neupřímné. Tento stav má opět dva kořeny - sexuální frustraci a fakt, že se křesťanská manželství nerozvádí. Problémy se přetrpí, protože jim nikdo nic jiného neporadí. A ani neumožní.

Dalším úskalím je kvalita lásky mezi manžely. Láska není nějaká konkrétní emoce, ale harmonie všech emocí tak, aby vyvažovaly danou situaci či vztah. Bez vášnivé sexuality tyto emoce nikdy nemohou být kompletní. Ponechámvám stranou fakt, že křesťanská teologie i praxe emocemi pohrdá.

Kněz žijící v celibátu nikdy nebude mít kompletní rejstřík emocí

a je tedy fakticky lásky neschopný! Co asi tak předává věřícím?

Přesto je pro ně první a mnohdy i jedinou instancí manželského poradenství.

Dalším závažným zásahem do přirozených práv rodiny katolickou církví jsou její pojmy "matka církev" a "duchovní otec". Nejen že z Hospodina - který v tóře nemá žádný rod - udělali samce na nebesích, ale ještě se snaží jeho "autoritu" pašovat do autority svých kněží pojmem duchovní otec - zástupce fyzického otce anebo také mnohdy ten, kdo je víc než fyzický otec.

Z hlediska psychologie a práva rodiny je už naprostým zločinem používání pojmu "matka církev". Ve společenském nevědomí působí naprostou paseku. Ze strany ř-k církve jde o tisíciletý promyšlený mocenský kalkul.

Církev oba tyto pojmy používá dokonce i přez výslovný Ježíšův evangelijní zákaz. Rodina je je prý hodna úcty a ochrany. Ale teď která rodina je hodna úcty a ochrany? Rodina fyzická anebo duchovní?

Úcta k rodině se musí v první řadě projevit moudrým, praktickým a v praxi použitelným ideálem rodiny. A tím rodina z Nazareta a Betléma není .... a nikdy nebyla. Jestli tomu bylo před 2000 let jinak, už nikdo nezjistí. Je však naprosto jisté, že na křesťanskou sv. Rodinu je nejlépe ihned zapomenout.

A držet se co nejdále od všeho, co křesťanští teologové z tohoto pokrouceného "ideálu" vyvozují.

Podobné téma:

Křesťanství končí. Narazilo na svoji vlastní licoměrnost.

Blízký konec nejrozšířenější utlačovatelské ideologie - křesťanství

Óda na Klausovu Livii

Jistota lásky - základní premisy

Modlitba a píseň nad hrobem - Jiří 23 let

Síla, jistota, láska i všudypřítomně neviditelná dravost Ženy I.

Síla, jistota, láska i všudypřítomně neviditelná dravost Ženy II.

Evropa - vlast, rodina, dojná anebo kojná?

Já a můj bratr - psychopat v rodině?

Nad hrobem mých rodičů - máma - smrt v nemocnici

Nad hrobem mých rodičů - táta - smrt v kruhu rodiny

Láska není emoce, láska je stav, schopnost a síla

Pověz nám .... o vztazích mezi dětmi jedné ženy a jednoho muže

Opusť své příbuzné i dům svého otce. Povedu tě k Vítězství.Ano Tebe

Promluv k nám ... O Lásce.

Jednoduchý návod ke šťastné sexualitě - PF 2013

Pocta statečné ženě - pilíře stability dnešní doby

Psychopat v rodině - co s tím může dělat soudce?

Odpuštění - tváří v tvář psychopatovi

Odpustit: a) Nic jednoduššího b) To je projev slabosti

Muž a žena - jak jsme na tom?

Muž a žena - sami i spolu, :-) problém i naděje

Spravedlnost čeká, až se jí někdo ujme. ...

Hrdost muže nejen v dnešní době - Aakhan Jor

Život - cesta, hledání anebo jen hra?

Domov

Svatá Boží Trojice - podvod tisíciletí

Ústí nad Labem, 5.2.2014

Jan Rýznar