Pověz nám ... O církvi, o prstenu a o společenství cesty.

Mojí nejoblíbenější knihou je Citadela od Exupéryho. Narození je vlastně takový start. Vzlétneš a pak najednou nevíš. Vždy se najde mnoho těch co ti dobře radí a nabídnou hotová řešení. Jenže ... ono to nefunguje ani jim. Co pak?

My jsme ti kdož modlívají se dvakrát denně

A jsme i ti jimž církve viditelné jsou svatější než bohatství světa

Nacházeli jsme útěchu v tichu kostelů

i radost z toho, čemu se zde říká po staletí Bohoslužba nedělní.

Pověz nám Ó Vznešený jak postavit se k tomu co v srdci zní

Ty kdo víš jak stát se přístavem když doba vzdouvá se neklidem.

Církev, kostel a Papež přístavem byly našim rodičům

Církev, kostel a Papež byly přístavem v dobách temnoty a nemožnosti svobody.

Maria Matko, slyš náš hlas a kéž odpověď Tvá zní jako dunění hromu

Maria Matko, kéž duní bubny válečné v srcích bratří přejistých.

Andělé a démoni temnot spojili se v tento čas

My s úděsem jsme zjistili že v bludu nás rodiče nejspíš pokřtili.

Byly doby temné a žili jsme blaženou nevědomost,

Tak jak kněží nejistí v mládí nás učili, tak my jim to vše věřili.

Prý je jen jedno Tělo, jedno svaté Jméno v těle muže projeveno.

Prý je jeho Tělo mystické zdrojem síly všech kdo vědí, že na to podstatné ruku nevložíš.

Maria Matko, slyš náš hlas a odpověz - kdy se Hobit vloudil do Říma?

Hobit vloudil se do Říma a papežům kdysi dávno prsten moci odnesl.

Díky tobě, Hospodine Bože Abrahámův, Mojžíšův  .... i Jeošua znal Tvoji sílu, hlas i moc.

Díky Tobě Hospodine za svobodu, mír i chléb dnešní doby.

Miriam - Neposkvrněná sílo ženy - dej nám sílu svoji ať rozpoznáme cestu životem.

Je prý jen jeden chléb s vínem v jednotě, jedno tělo, a jedna církev pro všechny pokřtěné.

Ježíši, mírný, silný a mocný - vzýváme Tvoji sílu a moc. Prosíme Tebe, projev se skrze nás.

Před staletími odnesl Hobit maličký prsten moci papežům a od té doby jimi vládne kdos.

Ve zmatcích doby mnohé zůstalo nám skryto. Ti, jimž jsme věřili šálili po staletí sebe i nás.

Maria Matko, přijmi náš úděs, my netušili jsme

Netušili jsme a ani na mysl nám nepřišel v dobách temnot hvězdy rudé ....

Jak to říct a vyslovit? Kéž Anděl zření Pravdy uhlík řeřavý položí nám na jazyk i na srdce.

Mystické tělo Kristovo identické je prý s naší viditelnou církví

Ano, tak si to před desetiletími a staletími preláti vymysleli, a my jsme rádi, že už je to venku.

Hospodine vznešený, jak je to s Tvojí naukou? Koho ospravedlní před Tebou Ježíšovo jméno?

Nic .... jen ticho a žádná odpověď.

Vida křesťánky. Ovečky bečící.... jsou zvyklí od kněží na jednoduché odpovědi.

Ani oko nevidělo a ani ucho neslyšelo. Ten kdo pohlédl na Krásu Jeho - nepřežil!

Křesťanství je prý něco vznešeného! Houby s octem - jedině a pouze Cesta je vznešená!

Elfové a víly drnčí tětivami .... démoni a temnoty na přejisté kněze naše padají.

Znejistělý a zlenivělý věřící věří knězi víc než lišce z pouště ...

TO CO ROZHODUJE JE VŽDY OČÍM NEVIDITELNÉ !

Co chceš slyšet, .... ? To přece věděl i pilot z pouště!

Běž anebo leť, ale církev viditelná je něco jako Sauron - Moc a snadná řešení.

Na cos to naletěl, bloude z kostela? Tichá řeč Srdce svolává mé milé.

V síle a moci Vznešeného přinášejí na zem meč Práva Slova Možnosti Svobody Životem.

Ovce nesebevědomé kněžím jejich lži uvěřili - zákoníci a farizeové prý jen jarmulky nosí.

A oni zatím na teologických fakultách studují a slovem Božím sami sebe a pak i je zaklínají.

Běž anebo leť, poděkuj za své tělo i život a miluj jej.

Komu jsi to vlastně uvěřil? Prý  že těla fyzická jen hříchem žijí, tak jako potem smrdí.

Hospodine, když bys hříchy sčítal, Pane kdož by obstál?

Ale u Tebe je hojné slitování, síla i pomoc pro Ty jejichž srdce ví, že On je jediný.

Já jsem Já a mé hříchy sčítat nebude ani sám Hospodin -

Ani sám Hospodin a natož Ty, běse z dogmat poslaný.

Co je hřích jakkoli těžký proti mému životu? Co je milion hříchů proti mému životu?

Nic, jen kapka krve. A já mám jí ještě mnoho. A co Ty, jak jsi na tom?

Ptal jsi se a tady zní v tichu odpověď. Prý musíš být křesťanem abys věčně žil?

Po tom toužíš? Tak také strč své děti do vody a vyslov jejich jméno - bude jim to stejně platné jako tobě.

TO CO ROZHODUJE JE VŽDY OČÍM NEVIDITELNÉ !

Máš jedinou jistotu - tohle ti Tví kněží říci nemohou.

To víš sám, a život Tvůj ten je na Tobě.

Podobné téma:

 Křesťanství v pěti aforismech.

Boj se nás

Křesťanství, katolíci, vědci a věda v šesti aforismech.

Zločiny fašismu a komunismu v aforizmech a souvislostech.

Rezonance odkazu a tradice Rytířů Templu v dnešní době.

Život - cesta, hledání anebo jen hra?

Když ti dojdou síly ...

Doteky meče

Síla, jistota, láska i všudypřítomně neviditelná dravost Ženy I.

Ideál evropské rodiny: Ježíš, Marie a Josef nikdy sex nepoužili :-)

Křesťanství končí. Narazilo na svoji vlastní licoměrnost

Ústí nad Labem,  9.2.2014

Jan Rýznar