Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Ve Vašem textu se vyskytuje několik nepřesností. Píšete například toto: "Překlady do národních jazyků se dělaly přímo z Vulgáty, žádné originály se až do 20. století nepoužívaly." To se ale mýlíte. Například česká Bible Kralická byla přeložena z originálních jazyků, tedy z hebrejštiny, aramejštiny a řečtiny. Nový zákon Kralické bible pochází už z roku 1564. Kralický překlad byl na tak vynikající úrovni, že se tento text vydává dodnes (podle vydání z roku 1613) - i když už čeština prodělala od té doby značný vývoj.

Tvrdíte, že "Hus byl mnohem více občanem, než knězem". To je možná chválihodná charakteristika, ale mnohem závažnější je, že především hluboce věřil v Krista. Bez hluboké a oddané víry by jen těžko překonal několikaměsíční mučení. Hus rozhodně nebyl dokonalý a neomylný - to ovšem často sám zdůrazňoval a prosil všechny, kdo ho poslouchají, aby nešířili jeho myšlenky, pokud se ukáže, že jsou mylné - a právě to z něj dělá velkého a přitom pokorného muže.

Ve svém článku se zabýváte Husovou myšlenkou nadřazenosti světské moci nad církevní. Teologická interpretace těchto Husových myšlenek vede k tomu, že právě Hus je označován za skutečně viditelného a praktického reformátora, který zahájil faktické prosazování sekularismu  - podle Kristova: "Dejte císařovi, co je císařovo a Bohu, co je Boží.".

Ježíš zakládá církve po celém světě nepřetržitě. Podle Bible totiž stačí, když se dva lidé sejdou, aby vykonali nějaké dobro a už je třetí mezi nimi Ježíš.

Různé odnože následovníků Husa se snažily o návrat k tzv. prvotní církvi. Tehdy i dnes si málokdo všimne, že přímo Nový zákon Bible přináší svědectví o obrovských problémech, s nimiž se prvotní církve potýkaly (nešlo tedy o nic dokonalého). Hříšnost lidí se vstoupením do církve neztratí, vstupem do církve jen diametrálně stoupá odpovědnost těch, kdo chtějí jít druhým za příklad - pokud konají zlo ve jménu Boha, tím větší je jejich vina.

0 0
možnosti
Foto

Tvrdíte ve svém článku, že prvotní církev znala pouze jáhny a kněze a že neznala a nepotřebovala až do 4. století žádné preláty. Mám tomu rozumět tak, že si církev seznam papežů, tedy nástupců apoštola Petra vycucala z prstu? Používáte toto tvrzení jako důkaz neexistence církve do 4. století. Ale on církev opravdu založil Ježíš, jak můžeme číst v evangeliu svatého Matouše: "A já ti pravím, že ty jsi Petr; a na té skále vybuduji svou církev a brány podsvětí ji nepřemohou."

0 0
možnosti
Foto

V daném článku popisuji církev jako organizaci a společenský fenomén. V této podobě vznikla skutečně ve čtvrtém století z rozhodnutí římských císařů.

Ostatní je na debatu, která nepatří k tomuto článku.

Katolická teologie si dělá z evangelií naprostou onuci ... a docela se těším na nějakou veřejnou debatu.

0 0
možnosti
Foto

...žádné originály se až do 20. století nepoužívaly...

To tedy používaly, jsou to v podstatě renesanční snahy, jít k prameni, originálu. U nás je nejznámější Bible Kralická - a s tím vznikaly slovníky, učebnice, byla kodifikovaná gramatika (např. Jan Blahoslav: Gramatika česká).

Ke zbytku článku snad jen tolik: církev jako organizace trpí selháním lidí, jako každá organizace. Nápravu této věci po Husově smrti požadovaly Artykuly Pražské, ten poslední (čtvrtý) - "Aby byly všechny smrtelné hříchy souzeny a odpírány ve všech stavech bez rozdílu."

Šlo tedy o něco jako zrušení poslanecké imunity, tak se nelze divit tomu odporu, když vidíme, jak se naši poslanci taky brání.

3 0
možnosti
Foto

Díky za upozornění. Ale z textu je snad patrno, že v katolické církvi ....

Bohužel se obávám, že v současnosti je situace docela opačná. Setkal jsem se s evangelickými texty, které odmítají korekci starého zákona podle hebrejských originálů a trvají na Vulgátě.

Nejvýznamnějším moderním posunem je zrušení pojmu Spasitel v 2. Jobovi katolickou Jeruzalémskou biblí.

0 0
možnosti
  • Počet článků 228
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 1556x
Jsem elektroinženýr, obor technická kybernetika - robotika. Ročník 1961.Mým stále výraznějším zájmem jsou bojové sporty a hraniční možnosti ducha i těla.Experimentální psychologie a sebepoznání, filozofie i diskuse a předvídání důsledků techniky - TA.
V neposlední řadě i úplně obyčejný život,kde musíme ověřovat vše,co jsme se naučili.