Autor říká :"Východní filozofie po staletí pracují s vědomím a myslí, západní se k tomu ještě nedopracovali" a dále :"Společnost k moudrému fungování potřebuje pravdivý popis člověka jeho vztahů", tak chci nabídnout z východní filozofie pravdivý popis převtělování duší podle Jana Kefera "Syntetická magie" .

Duše zemřelého, unavená z minulých hříchů, hladová a žíznivá, klopýtá na blátivě cestě vedoucí k nirváně. V okolí té blátivé cesty se ale vyskytují malé útulné jeskyňky, zvoucí k odpočinku. Jenže, a zde prosím pozor, nejsou to jeskyňky, ale jeskyňkami kamuflované  právě oplodňované dělohy. Takže, když nebohá duše podlehne vábení, je zajata a zachycena do dalšího koloběhu života.

Reálný popis z východní filozofie na stejné úrovni jako shora uvedený článek.

Názorný příklad filosofického bezobsažného a planého žvanění. U elektroinženýra překvapující.

Vědomí jako něco hmatatelného, co po sobě nechává skutečné stopy, je hezká teorie. Ale prokázal to už někdo někde nějak? 

Nemyslím posltulát nějaké teorie, ale skutečný důkaz.

Pane Tenzlere špatně jsme se pochopili. Nikoli Vědomí, ale my lidé po sobě zanecháváme stopy celou svou existencí a to v prostoru Vědomí.

     Svým způsobem ale také můžete mít pravdu - pak můžeme říci že každý z nás lidí jakožto konkrétní člověk je určitou stopou minulé činosti Vědomí.

     I když oddělenost jednotlivých lidí od Vědomí je asi tak stejná jako oddělenost předmětů od Prostoru, ve kterém se tyto předměty vyskytují.