Schizofrenie lékařské etiky - domácí porody kontra legální potraty.

Právě jsem dočetl kouzelný článek: "K domácímu porodu ani za milion, tvrdí porodník po půlstoletí praxe". Jedná se o nádherné vyprávění lékaře, který na svět šedesát let přiváděl děti. Dýchá z něj hrdost a síla muže, který se kdys

MUDr. Antonín Doležal

Po dočtení článku se však ve mně rozhostil podivný pocit. Uvědomil jsem si burcující schizofrenii současné lékařské etiky.

Pan doktor je z mnoha dobrých důvodů zásadním odpůrcem domácích porodů. Na potrat se však dívá sice jako na něco ne moc žádoucího, ale přece jen normálního. Stařičký praktik MUDr. Antonín Doležal se tak stává obětí všeobecného zmatení hodnot. Zmatení hodnot nejen v našem zdravotnictví.

Osmdesátiletý porodník prohlašuje, že

Svoboda k rozhodování o porodu nepatří.

Tento lékařský pomatenec není ochoten přiznat ženě právo na volbu okolností porodu, zda doma, anebo v nemocnici.

Donedávna jsem to bral jen jako určitý postoj lékaře. Ale u pana doktora - a jako lékař se svými zkušenostmi určitě úctu zasluhuje - se projevuje šíleně zrůdná deformace brutálně kolektivistického společenského materialismu.

Pan doktor je totiž ochoten hájit svobodu a  právo

ženy i právo lékaře na usmrcení plodu potratem.

 Tohle už je jednoznačná porucha osobnosti. Jedna země, jeden zákon. Obdobný případ - stejné etické kritérium. Pak by bylo možno se zamyslet nad obojím přístupem. Argumentace zasloužilého porodníka - při vší úctě - je zrůdná. Pro ilustraci - zmíněný porodník v důchodu se "podivoval" nad neochotou matky paterčat připustit včasnou selekci potratem několika plodů.

Tato lékařská argumentace je tím zrůdnější, že se zaštiťuje na jedné straně humanitou

a na druhé straně svobodou.

Přitom humanita je od svobody neoddělitelná.

Nejsem zásadním zastáncem domácích porodů, ale jsem rozhodným zastáncem osobní svobody rozhodování. Potraty nelze zakázat, ale je velice nemoudré o nich hovořit jako o něčem zcela normálním, obvyklém a přirozeném. Zkrátka nazývat věci pravými jmény.

Společnost, lékařské fakulty a jejich etické komise hájí právo na potrat právem ženy na svobodné rozhodování. A najednou tatáž společnost, stejné lékařské fakulty se svými etickými komisemi přijdou s tím, že svoboda nepatří k rozhodování o porodu.

Panu doktorovi popřeji ještě dlouhý a spokojený život. Nám všem pak dostatek síly, abychom používali alespoň jednotná kritéria na všechny obdobné případy.

Podobné téma:

Profesor Pafko a eutanázie - zmatení a chaos v hlavě i hodnotách

Čemu tak asi rozumí PhDr-psycholog vyučující na Karlově universitě?

Tajemství krásy života

Homér místo PaeDrů a desatera - síla, naděje a  prosperita

Benedikt XVI.: víra je nad morálku. Co vy na to, lékaři?

Promluv k nám ... O atentátu na říšského protektora

Duše a tělo - veselý úvod do transpersonální psychologie

Bůh Benedikta XVI. není zdrojem etiky. Je jen zdrojem jeho moci.

Křesťanství jako přímý zdroj holocaustu.

Je možné v ČR beztrestně znevažovat komunistické zločiny?

Blízký konec nejrozšířenější utlačovatelské ideologie - křesťanství

Světélko naděje - návštěva "prázdného" pokoje

Současná sociologie jako křesťansko-komunistická pavěda

Marx versus Jung? Nikoli, jen dva různé pohledy na totéž

Nad hroby našich blízkých  - aneb Dušičky s úsměvem

Římskokatolický kněz - můžeme mu říkat duchovní?

Kam vede Grygara, Halíka i !! nás !! jejich primitivní dualismus?

Teologie je věda stejně jako astronomie či biologie.Cha cha chá!

Bludný balvan č.3 pro křesťanskou akademii-Primát teologie nadvědou

Bludný balvan č.2 pro kardinála Duku za ne-vztah psyché a duše

Bludný balvan pro Halíka a Grygara č.1 - za papežskou neomylnost

Já, Evina, život a realita

Jelich debilitis v čele pedagogických fakult a pedagogický výzkum

Krize západní psychiatrie aneb totální rozklad společnosti?

Křesťané a marxisté na univerzitách-stopka pokroku v psychiatrii

Ústí nad Labem, 22.09.2013

Jan Rýznar